Firemní školky - fenomén doby

Fenomén firemní školky… …téma pred krizí oslavované, náhle opomíjené, i když děti nezmizely, natož poptávka po adekvátní péci o ne a zájem mnohých rodicu vrátit se do zamestnání dríve než po 3-4 letech.

Polemika, zda mají vubec firmy zakládat školky, však zustává: je v zájmu firem zakládat školky? Nebo by se mel o deti postarat stát, resp. obce? A co s kvalitními zamestnanci a zamestnankynemi, kterí odcházejí na materskou a rodicovskou dovolenou? Jaké možnosti má zamestnavatel pro jejich udržení? Jaká opatrení jim muže nabídnout ke sladení jejich rodinného a profesního života?

„Školky rozhodne mají smysl. Pokud má firma možnost touto formou pecovat o své zamestnance, vzroste atraktivita spolecnosti jako zamestnavatele a ona získá loajální zamestnance,“ ríká Kamila Štepánková, HR manažerka firmy SAP BSCE s.r.o. Pres tento fakt, je postoj firem k zakládání firemních školek spíše negativní. Argumenty jsou jasné: firmy jsou od toho, aby mely zisk, platily dane a za ty státem poverené orgány zrizovaly školky. Oproti firme je stát trvalým subjektem, nehrozí mu bankrot ci výrazné existencní potíže.

Další výhradu doplnuje Martina Cardová, reditelka odmenování, zamestnaneckých výhod a plánování lidských zdroju, T-Mobile Czech Republic, a.s.: „Ve firemním pruzkumu jsme zjistili, že výhoda školky muže být mezi zamestnanci vnímána jako tzv. pozitivní diskriminace rodicu oproti ostatním zamestnancum. Máme velice dobre zavedený systém benefitu a školka by byla benefitem nadstandardním, nebot mesícní náklady na jedno díte by presahovaly rocní náklady na benefity pro jednoho zamestnance. Z rad zamestnancu se proto logicky ozývaly také negativní ohlasy.“ Existuje však i druhá strana mince, jíž definuje loajalita, atraktivita zamestnavatelské znacky, zájem vrátit se do zamestnání dríve, byt zpocátku na cástecný úvazek.

Zkušenost z praxe dodáva Lenka Gadasová, jednatelka, IMPACT-CORTI s.r.o.: „V naší firme byl ze strany zamestnancu predevším zájem o péci o mladší deti, zrídili jsme tedy spíše jesle. Školku pak využívají v míste svého bydlište. V této možnosti vidíme i do budoucna velký potenciál udržení zamestnancu, protože z celkového poctu žen je u nás 70 % žen kolem triceti let veku.“

Jaké má firma možnosti?

V případe, že se firma školku rozhodne založit, potýká se s radou legislativních a hygienických narízení a doporucení, která casto predstavují obtížne zdolatelné prekážky.

V soucasné dobe má na výber ze dvou typu školek:

1.Akreditované, které jsou zrizovány dle školského zákona a podléhá stejné právní úprave jako školky založené státem. S akreditací školky souvisí povinnosti jako zamestnávat pedagogického pracovníka/-ci, zajistit urcitý pocet pedagogu na pocet detí apod. Výhody zrízení této školky spocívají ve forme dotací ze státního rozpoctu a v jistote kvalifikovaných a fundovaných zamestnancu.

2.Neakreditované, které nejsou „školkou“ ve smyslu školského zákona. Založení a provoz je pro zamestnavatele jednodušší, zarízení napr. nepodléhá kontrole školské inspekce. Výhodou pro firmu je, že není povinna rídit se školským zákonem, pro rodice zase to, že pokud dají díte do neakreditované školky, nebude jim odebrán rodicovský príspevek. Tento fakt je vykoupen tím, že rodice nemají možnost odvolání k úrovni výuky, a casto vysokými náklady na školné.

Stavební a hygienické požadavky jsou však shodné a stejne prísné u obou typu školek. Nejvetší nároky jsou na prostor: nezastavená plocha u školky musí cinit 30 m² na díte, prostor v herne a ložnici musí být nejméne 4 m² a prostory musí být prímo vetratelné. Je tedy nutné vyloucit všechny moderní open space kanceláre s neotvíratelnými okny a klimatizací.

Vladimíra Michnová, personální reditelka, LINET spol. s r.o. doplnuje: „Zrídit školku je casove a administrativne velmi nárocné. Musí se prijmout dostatek kvalifikovaných pracovníku, kterí se budou strídat v dobe dovolených tak, aby byl zajišten nepretržitý provoz firemní školky. Velkým problémem jsou hygienické podmínky i podmínky nutné ke stravování detí predškolního veku. Náklady na školku, interiér vnitrních i venkovních prostor a úprav se pohybují v milionech.“

Zachrání to miniškolky?

Vzhledem k tomu, že ani jedna z uvedených variant školky není dostatecne vstrícná pro zamestnavatele, vznikl návrh miniškolek, které by mohly být schudnejší. Jsou soucástí tzv. pro-rodinného balícku, který byl poprvé predstaven v listopadu 2008. Jedná se zatím o vizi budoucnosti; predpokládaná úcinnost zákona je k 1. lednu 2010.

V miniškolce mohou být umísteny max. 4 deti ve veku od 4 mesícu do 7 let. Zapocítávají se i vlastní deti, nejvýše lze poskytovat péci dvema vlastním detem a v rámci jednoho místa lze zrídit i více miniškolek. Presto zustává otázkou, zda práve miniškolky se svými pravidly budou tou správnou variantou pro všechny deti zamestnancu velkých a stredních firem.

Zdroj: Zpravodaj české společnosti pro rozvoj lidských zdrojů