Zvládáte slovní komunikaci?

Slovní komunikace má proti jiným druhům komunikace jisté výhody. Je přirozenější, méně byrokratická, dává lidem pocit osobního kontaktu. Mluvčí má možnost pozorovat hned reakce příjemce, což mu umožňuje vyjádřit své sdělení efektivněji. Slovní komunikace může být podpořena mimoslovní (nonverbální) komunikací. Umožňuje sdílení a srovnávání nápadů, myšlenek a pocitů.

Abyste ale měla z těchto uvedených výhod prospěch, potřebujete být v umění slovní komunikace dobeř zběhlá. Může se totiž snadno změnit v minové pole zmatků a nedorozumění. Někdy se ze zmatečných sdělení může vyvinout velká nepříjemnost. Slovní komunikace je pro veškeré pracovní vztahy velice důležitá. Nejvýznamněji se však uplatňuje při vydávání příkazů.

Zásady při vydávání příkazů:

1.    Nespěchejte. Než něco nařídíte, měla byste si být jista, že máte dost času. Dbejte, aby vás nikdo nevyrušoval. Příkazy vykřikované přes rameno, když už odcházíte ze dveří na důležitou schůzku, nemají velkou naději, že je někdo vezme vážně, natož aby byly splněny.

2.    Mluvte jasně. Co nejjednoduššími výrazy řekněte, co máte na mysli. Vyhněte se zkratkám a profesionálnímu žargonu. Pověstní jsou v tomto počítačoví experti, kteří netuší, jak málo smrtelníků rozumí jejich jazyku.

3.    Dbejte na logickou souvislost sdělení. Předem byste měla vědět, o čem chcete mluvit, a připravit se na to. Dobré je předem si očíslovat klíčové body a uvádět je v logickém sledu. To vám také pomůže na konci při hodnocení.

4.    Mluvte k věci. Sdělte všechny důležité informace, ale právě jenom je. Patří sem:

• Kdy má být věc hotova
• V jaké má být kvalitě
• Zda je třeba dodržovat zvláštní postup
• Co je ke splnění nutné (pomůcky, prostředky apod.)
  

5.    Vysvětlete proč. Vysvětlíte-li, proč po někom něco chcete, nejen objasňujete své sdělení, ale současně také motivujete.


6.    Buďte diskétní. Obecně platí: žádné pomluvy před podřízenými nebo cizími lidmi. Mějte se na pozoru, vyplatí se to. Vaši kolegové vám to přičtou k dobru.

7.    Využijte zpětné vazby. Musíte si být jista, že vám druhá strana porozuměla. Musíte proto naslouchat, co se k vám vrací. Musíte dát příjemci prostor, aby se mohl ptát. Případně příjemce požádejte, aby vám příkaz zopakoval. Na tom není nic nezdvořilého.

8.    Nezapomínejte, že i vy komunikujete mimoslovně. Dávejte si pozor, aby si vaše nonverbální komunikace neprotiřečila s vaším slovním projevem. Nezapomínejte, že mimoslovní komunikace je tak silná, že přehluší slovní sdělení.