Cílevědomost osobního rozvoje

31. březen 2009 - 10:17, marie

Co to vlastně je ten osobní rozvoj? Copak nestačí dosažené vzdělání nebo léty nabyté zkušenosti či obojí dohromady? Ne, nestačí, to je holá skutečnost a jí je třeba se přizpůsobit. Každý člověk se vyvíjí, a to nejen v mládí, ale v podstatě po celý život, tak jak se vyvíjí jeho okolí. V tzv. produktivním věku, kdy člověk zasvěcuje svůj život práci, to platí dvojnásob. Mluvíme-li o osobním rozvoji, pak nemáme na mysli jen zvyšování úrovně vědomostí, ale také schopnost vnímat okolí, umění vyhodnocovat situace a čerpat z nich ponaučení. A v neposlední řadě je to i schopnost „držet krok“ s obecným rozvojem společnosti, ať už v technickém, kulturním či jiném směru. Soustřeďme se nyní na osobní rozvoj z profesního hlediska a k demonstraci možností použijme rozdělení pracovníků do tří kategorií: absolventská, střední a zralá.

Absolventi

Už za pár měsíců se ze škol vyrojí další skupina absolventů hledajících uplatnění v praxi. Všichni do jednoho budou plní elánu a odhodlání zužitkovat vše, co se naučili, v nějakém příhodném zaměstnání. Představa, že budou trávit denně minimálně osm hodin v pracovním procesu, budou za to dostávat mzdu a hlavně už je nebude nikdo nic učit a z ničeho je zkoušet, je možná líbezná, ale naprosto scestná. Pokud nebudou vykonávat nějakou nekvalifikovanou rutinní činnost, pak učení se novým věcem, je to první a hlavní, co je očekává. Nakonec to platí i o oněch nekvalifikovaných rutinních pracích, protože i metař musí umět správně držet koště a vést ho správným směrem, jinak se strašně nadře a výsledek jeho práce bude nulový.
Připravte se tedy na skutečnost, že v novém zaměstnání se budete hned od začátku stále jen učit a zkoušení budete přímo praxí, kdy za špatný výsledek sice neobdržíte pětku, ale něco mnohem bolestivějšího – výtku ovlivňující váš další pracovní postup i finanční ohodnocení.

Kategorie střední

Mnete si ruce, že tyto nervy drásající začátky máte již za sebou? Všechno, co potřebujete k zvládnutí vaší práce, už umíte? Jste si jisti, že na své pracovní pozici vydržíte až do důchodu? Pokud se chystáte odpovědět na všechny otázky ano, pak zřejmě žijete v nějakém nereálném světě, kde se zastavil čas, takže se důchodu ani nemůžete dočkat. Takto bláhový ale v dnešní nelehké době nikdo není. Všichni vědí, že i pro pouhé setrvání na stejné pozici je nutné se neustále zdokonalovat. Klidně můžete pracovat i v prosperující firmě, jíž se výkyvy trhu nedotýkají, naopak, ještě rozšiřuje řady svých pracovníků. A co když ten nový spolupracovník na stejné pozici, jakou máte vy, bude vzdělanější a zkušenější? Co když vás s ním začnou srovnávat ve váš neprospěch? Co když firma v rámci své prosperity rozšíří svou působnost a tím i nároky na dovednosti svých pracovníků? Co když… Takových „co když“ mohou existovat desítky, a to mluvíme o prosperující firmě. Jaké otázky vyvstávají, když se firmě přestane dařit, ani nemusím zmiňovat. Odpověď je jediná: Pak je potřeba znásobit své úsilí, vědomosti i dovednosti.

Kategorie zralých

Kategorie zralých je kategorií nejrizikovější. Pracovníci „zralého“ věku jsou stále jednou nohou nakročeni k „odchodu“. Je to smutné, leč pravdivé konstatování. Vyžít jen z dosažených vědomostí a zkušeností se skutečně nedá. Kdysi bývaly pozice dlouholetých pracovníků firmy takřka neotřesitelné. Vyprovodit někoho ze zaměstnání pět let před důchodem bylo nemyslitelné. Dnes je podobný přístup spíše raritou. Proto je v osobním zájmu každého takového pracovníka na sobě pracovat, a to do slova i do písmene. Musíte zdokonalovat nejen to, co umíte, ale i to jak vypadáte. Když jediné, co je u vás v rozkvětu, je počet vrásek a tělesná hmotnost a na ústupu počet zubů a vlasů, pak nestačí jen zvětšit rozměr značkového oblečení či nános make-upu. Tak jako mladí a mladší spolupracovníci, i vy jste reprezentantem firmy. Jedním z kritérií hodnocení prosperity firmy je dnes její zdraví a odolnost vůči neúspěchu. Má-li tak působit ona, pak to zcela jistě bude požadovat po svých pracovnících. A ti „nejzralejší“ musí vynaložit nejvíce námahy a potu, aby udrželi krok s tímto novým požadavkem.

Jak osobního rozvoje dosáhnout

Především to chce v úvodu zmiňovanou cílevědomost.

Analyzujte postavení své firmy i své vlastní.
Najděte styčné body.
Vytyčte cíle.
Snažte se jich dosáhnout.

Nejosvědčenějším způsobem osobního rozvoje je vzdělávání. A jsme zpátky na začátku. Ať už patříte do kterékoliv z uvedených skupin, stále je to jen o jednom – ochota učit se novým věcem. Ale jak a kdy a kdo to zaplatí?

Sebevzdělávání

První krok musíme učinit my sami. Musíme se naučit získávat vědomosti z nám dostupných zdrojů. Stačí pozorovat, co se děje kolem nás, číst, co nám prochází rukama, ve volných chvílích využívat informace z internetu, umět je vytřídit na ty pro nás potřebné a pravdivé a vytěsnit ty zavádějící. Hlavní ovšem je umět získané poznatky aplikovat v praxi. Je krásné číst historické romány, ale jak se to dá zužitkovat například v asistentské praxi? Kromě obecného přehledu třeba tím, že četbou se v nás tříbí smysl pro stylistiku a pravopis. Jste samoukem čínského jazyka, ale vaše firma s Čínou neobchoduje? Neklesejte na mysli, rozvíjíte svou schopnost se učit, kterou zcela jistě uplatníte. Zkrátka, ať už se sebevzděláváte, nebo jen vyhodnocujete dění kolem vás, cílevědomě pracujete na svém osobním rozvoji – vy sami a zdarma. A to je velice důležité, protože můžete, ale nemusíte. Je to váš osobní postoj k životu – správný a zodpovědný postoj.

Vzdělávání formou kurzů

Bývaly časy, kdy účast na školení či semináři byla chápána jako trest a jedinou výhodou bylo, že kurz zpravidla končil dříve než pracovní doba. Dnes je situace naprosto odlišná. Vzdělávání poskytované zaměstnavatelem je chápáno jako druh zaměstnaneckého benefitu. Jsi dobrý a výkonný? Tak ti zaplatíme kurzovné, abys byl ještě lepší a výkonnější. Jen hlupák by této možnosti nevyužil. Zúčastnit se kurzu v placeném pracovním čase, kdy firma ještě hradí náklady spojené s mým vzděláváním a já dostanu certifikát o zvýšení své kvalifikace použitelný u kterékoliv jiné firmy – no, není to výhodné pro můj osobní rozvoj? Je!

Některé firmy věnují dalšímu vzdělávání svých pracovníků velkou pozornost. Jiné spíše jen reagují na požadavky svých zaměstnanců na vzdělávání. A nakonec je dnes spousta firem, které nemohou dělat ani jedno ani druhé zkrátka proto, že na to nemají finanční prostředky. Ať už jste pracovníky kterékoliv z těchto firem, první, na kom závisí váš osobní rozvoj, jste vy sami. Budete-li „dobří a výkonní“, bude do vás firma investovat. Budete-li umět prosadit svou touhu po vzdělávání tam, kde firma jen reaguje na požadavky svých pracovníků, firma do vás bude investovat. Budete-li chtít rozvíjet své osobní znalosti a dovednosti u momentálně se propadající firmy, musíte do sebe investovat sami. Každopádně je jasné, že všechny ty jazykové a profesní kurzy, ať už je hradí kdokoliv, jsou tu proto, aby vám s vaším osobním rozvojem pomohly.
Pracujte na sobě všemi dostupnými způsoby a ulehčete si získání, udržení či znovunabytí svého zaměstnání. V dnešní ekonomicky pohnuté době není nic důležitějšího…

Související články : Vaše kariéra a Váš osobní život

Autor: Rosita Ciglerová, profesionální lektorka, autorka knihy Profesionální Asistentka, členka Prezídia Asociace Profesionálů v Administrativě

Více o autorce:

http://www.topasistentka.cz/osobnosti/ciglerova-rosita