Trh práce - ženy versus muži

Linda Sokačová, ředitelka Gender Studies: „Pro mě Gender Studies vždycky představovalo organizaci, která dělá velmi zajímavé věci a chtěla jsem se na nich podílet. Na knihovnici mě sice do Gender Studies nevzali, ale o chvíli později jsem získala místo koordinátorky organizace.“

Gender Studies je organizací, která se zabývá především otázkami vztahů mužů a žen a jejich postavení ve společnosti. Jak říká ředitelka GS, Linda Sokačová, je z pohledu rovných příležotostí stále co řešit na trhu práce – diskriminace při přijímání do zaměstnání nebo pracovní růst. Česká veřejnost podle ní stále velmi negativně chápe platové nerovnosti mezi muži a ženami. I z tohoto důvodu spolupracuje organizace Gender Studies s řadou firem, které aktivně prosazují programy rovných příležitostí a slaďování osobního a pracovního života. Právě ty přispívají ke zlepšování pracovních podmínek na trhu práce...

Jste označována jako nejznámější česká feministka, jak se vám taková škatulka líbí? A jak se s ní žije vám a vašemu okolí?

Škatulky někdy práci usnadňují a na druhou stranu ji i komplikují. A hlavně je velmi náročně se z nich dostat – a to i v momentě, kdy vám nějak principielně nevadí. Okolí se s ní snad nějak intenzivně vyrovnávat nemusí, alespoň doufám.

Řídíte organizaci Gender Studies, co považujete za svůj největší dosavadní úspěch v oblasti ženských práv a rovného zacházení?

Rozhodně není možné hovořit o nějakém úspěchu Lindy Sokačové. Několik úspěchů nebo konkrétních změn samozřejmě vidím, ale jde o výsledky práce Gender Studies a řady dalších neziskových organizací, které se pohybují v oblasti rovných příležitostí žen a mužů a antidiskriminace. Velkým pozitivním krokem, na kterém mají zásluhu i Gender Studies, je zvyšující se povědomí o rovných příležitostech a diskriminaci a lehce rostoucí právní povědomí v české společnosti. Gender Studies má spolu s dalšími partnery podíl na propagaci a posilování antidiskriminační legislativy v České republice, která pomáhá obětem diskriminace. Velmi nás také těší, že spolupracujeme s řadou firem, které aktivně prosazují programy rovných příležitostí a slaďování osobního a pracovního života. Právě ty přispívají ke zlepšování pracovních podmínek na trhu práce.

V které oblasti rovných příležitostí mužů a žen si myslíte, že je ještě nejvíce co řešit?

Z pohledu GS je stále co řešit na trhu práce – diskriminace při přijímání do zaměstnání nebo pracovní růst. Česká veřejnost velmi negativně chápe platové nerovnosti mezi muži a ženami. Další velmi důležitou oblastí je koncepce rodinné a sociální politiky, kam spadá např. mateřská/ rodičovská dovolená, zařízení péče o děti, koncepce důchodů atp. Bohužel reforma rodičovské dovolené přinesla i řadu opatření, které komplikují čerpání mateřského a rodičovského příspěvku a řadě skupin obyvatel mohou zhoršit sociální situaci. O nedostatečné kapacitě jeslí a mateřských škol se také mluví velmi intenzivně. Dalším tématem, které je potřeba řešit, je násilí na ženách: domácí násilí, sexuální obtěžování, obchod s lidmi nebo znásilnění. Pokud mluvíme o posledním jmenovaném, tak se změnilo jen velmi málo. Dodnes více lidí kritizuje oběť znásilnění než násilníka. Řeší se, jestli se bránila dostatečně nebo málo, zda byla oblečená dostatečně, nebo ne…

Vaším mottem je: "Až nastane skutečná rovnost mezi muži a ženami, odejdeme."  Je ale vůbec taková faktická rovnost dosažitelná? A chtějí ji ženy skutečně?

Myslím, že každý – ať už muž nebo žena – chce mít možnost realizovat svoje sny a plány a má zájem, aby ostatní respektovali, co dělají. My chápeme rovnost žen a mužů jako rovné příležitosti bez ohledu na pohlaví, věk, barvu pleti atd. A respekt si zaslouží různé volby: ať už se chce někdo věnovat rodině a dětem, nebo pokud chce slaďovat práci a rodinu.

Často diskutovaný antidiskriminační zákon je v současné době stále ještě ve fázi legislativního procesu, ačkoliv například aktuální zákoník práce na něj odkazuje a s úpravou rovného zacházení a zákazu diskriminace počítá, jaký je váš názor na návrh tohoto antidiskriminačního zákona? Co by měl podle vás ještě obsahovat?

Gender Studies jednoznačně podporuje přijetí antidiskriminačního zákona, i když jeho současná podoba má k dokonalosti daleko. Podporujeme ho, protože jde o ucelenou antidiskriminační normu, která může usnadnit orientaci veřejnosti, a zaměřuje se vedle trhu práce také na spotřebitele. Antidiskriminační zákon je také velmi důležitý ze symbolického hlediska, jasně říká, že diskriminovat není fér. Určitě bychom uvítali, aby antidiskriminační zákon obsahoval větší pravomoci pro ombudsmana v případě řešení diskriminačních kauz a silnější antidiskriminační oddělení u ombudsmana. 

Kdy jste se sama začala zajímat o problematiku gender studies?

O genderová témata jsem se začala více zajímat na střední škole. Hlavně jsem přemýšlela, proč se tolik dělají rozdíly mezi klukama a holkama v rámci domácích prací, vyučovacích předmětů nebo budoucí životní dráhy. Profesionálně jsem se genderovým studiím a rovným příležitostem žen a mužů začala věnovat na vysoké škole.

Většinou nás k věcem, kterým se v životě věnujeme, přivede něco z naší zcela osobní historie nebo soukromého života, co myslíte, že bylo impulsem u vás?

Těch impulsů bylo určitě víc a nedovedu určit ten zcela rozhodující. Jak už jsem říkala, nejvíc mě vždycky rozčilovaly také ty malé nespravedlnosti – na základní škole nesmíte navštěvovat počítačový kurz, protože nejste kluk, když chcete začít chodit na box, tak to nejdříve musí projednat trenéři, protože jste dívka. Takové maličkosti. Nutno však podotknout, že řada věcí už se změnila a ani jedna věc dneska už neplatí.

Co vás přivedlo k organizaci GS založené v 90.letech v bytě Jiřiny Šiklové?

Pro mě GS vždycky představovalo organizaci, která dělá velmi zajímavé věci a chtěla jsem se na nich podílet. Chodila jsem do knihovny, přihlásila jsem se jako dobrovolnice, a když bylo vyhlášené výběrové řízení na knihovnici, tak jsem se do něj přihlásila. Na knihovnici mě sice nevzali, ale o chvíli později jsem získala místo koordinátorky organizace.

Problematika rovných příležitostí je široká, takže se dá říct, že nás ještě v této oblasti čeká dlouhá cesta. Jaké jsou ale hlavní cíle GS v krátkodobém horizontu?

Chceme prosazovat a posilovat princip antidiskriminace v české a evropské společnosti, poskytovat poradenské a informační služby diskriminovaným na základě pohlaví a věku a také chceme, aby český stát začal podporovat finančně i metodicky zařízení péče o děti – a to jak mateřské školy, tak jesle. Je potřeba rozvíjet jejich kapacity a kvalitu.

Autor: Simona Maxová
Bude vás také zajímat:
http://www.genderstudies.cz/gender-studies/tym.shtml
[linda.sokacova@genderstudies.cz]

Profil:

Mgr. Linda Sokačová
Je absolventkou oboru sociologie a sociální politika na FSV UK. V současné době působí jako ředitelka Gender Studies, o.p.s. Podílí se rovněž na pořádání ocenění Firma roku a věnuje se lektorské činnosti pro firmy a úřady veřejné správy. Nepravidelně přispívá na feminismus.cz a do dalších internetových i tištěných médií včetně odborných periodik zaměřených na sociologii, zpracovává genderové analýzy a přednáší na téma rovných příležitosti a postavení žen ve společnosti doma i v zahraničí.
Oblasti zájmu: rovné příležitosti žen a mužů ve firemním sektoru, gender a trh práce, genderové sociologické analýzy, reprodukční práva žen a mužů, feminismus.

O Gender Studies:
Gender Studies, o.p.s. je nevládní neziskovou organizací, která slouží především jako informační, konzultační a vzdělávací centrum v otázkách vztahů mužů a žen a jejich postavení ve společnosti