Pes nebo studium?

Dotaz:

dobrý den,mam jít na střední školu na internát už vím na jakou a tak,ale je tam jeden vroubek co mi v tom brání.Mám doma pejska který je na mě závislý a já na něm ,nechci ji nechávat samotnou,přilnula ke mě jako knikomu jinému bo ji mám už 5 let, a jsem sn í každou hodinu.kvůli ní bych tam nejela ale máti říká,že se nemám na ni ohlížet ,že školu budu mít nafurt ,ale že toho psa ne.když jsem mamce řekla že mi na tom pejskovi záleží a že od něho prostě nechci ,tak se mi začala smát.mám jít na ten internát nebo ne? děkuju předem za radu

Odpověď:

Milá mladá studentko,
život je velmi často krutý. Ve věku kolem čtrnácti, patnácti let začíná vstup do světa dospělých starostí a nikdy to není lehké. Dilema s pejskem je navíc hodně citlivá věc. Moc dobře Ti rozumím, protože sám mám také šikovného pejska a je mi vždycky moc líto, když se s ním musím na delší čas rozloučit kvůli práci.
Cesty, po kterých v našem životě chodíme jsou ale klikaté a občas nás něco nemile překvapí. Musíme se s tím ale umět vždycky „poprat“ a být stateční.
Ze své zkušenosti Ti můžu říct, že pejsek Tě bude mít i přes odloučení stále stejně rád a bude se na Tebe těšit. Dokonce to Tvému peskovi může prospět. Bude samostatnější. Tvoje rodina se jistě o pejska bude starat,  jak nejlépe to půjde a Ty se budeš moci bez obav věnovat tomu, co je teď další velmi důležitá etapa ve Tvém životě – studiu na střední škole.
Maminka to s Tebou myslí dobře a její dnešní rada a rozhodnutí vychází jen a jen z její životní zkušenosti a z lásky k Tobě, protože si moc přeje, abys byla v životě šťastná a spokojená, i když to může vypadat, že je to naopak a je to za cenu dnešních slziček. Uvidíš, že to všechno nakonec nebude tak bolestivé, jak to teď vypadá. Přeju Ti hodně štěstí a pozdravuji Tvého čtyřnohého kamaráda. Hlavu vzhůru, všechno bude dobré!
Zdraví Tě
Jan Poledník – personalista a dlouholetý kynolog