Sekretářka

Jsme mladá, malá a stabilní IT firma. Tedy, něco mezi internetem, reklamou a k tomu reality. Člověk nemůže být závislý jen na jedné činnosti. Vloni v létě jsme s manželkou konstatovali, že to tak dál v naší firmě nejde. Denně deset hodin, soboty, neděle. Všechno jsme si vyřizovali sami. Telefony, požadavky, faktury, pošta.... Když člověk startuje novou firmu, pečlivě zvažuje každý náklad. Dva roky jsme dělali vše sami, k tomu jeden zaměstnanec a jeden externí programátor. „Firma si to už může dovolit, přijmeme sekretářku...“ rozhodla loňské léto manželka a já rád souhlasil. Poslední dobou jsme s manželkou pracovně často mimo firmu a už to prostě bez sekretářky dál nešlo.

Tedy, ne že bych potřeboval sekretářku na to, aby mi vařila kafe nebo mne intimně oblažovala. Ale když vám ve firmě denně zvoní 50 telefonátů, chodí kolem 30 pracovních mailů, pak pro samou komunikaci s lidmi nemáte čas na tvůrčí práci. Chtěl jsem sekretářku mladší, nikoli však v kostýmku, jehlových podpatcích a punčoškách se švem. Prostě mladou holku nebo ženu středního věku, komunikativní, nehloupou, co zvládne vyřizovat poštu, požadavky klientů, občas nějaká ta pochůzka, vždyť to znáte. Podal jsem inzerát.

Přihlásilo se jich 8, do užšího výběry prošly 3. Jedna, co před tím vedla sekretariát generálnímu řediteli to vzdala sama. Nejsem generální ředitel. Druhá před tím pracovala pro manželku před časem zemřelého hudebníka. Nakonec jsme ale sahli po té třetí. Nastoupila na zkušební dobu 3 měsíců za 18 s vizí 21 a postupu časem do pozice asistentky. Pátky volné a hrazené na studium školy. Dostala služební mobil a notebook. Za tři měsíce nebyla schopna pochopit, že když přijde klient, mohla vy mu otevřít dveře, nebo pozdravit. Většinu pracovní doby měla otevřený chat nebo ICQ, jako by jí snad ani nedošlo, že od mého stolu je vidět na její monitor. Měla chodit do kanceláře první a odcházet poslední – pracovní doba 9:00 – 18:00. Při příchodu odkodovat alarm, při odchodu zakodovat. Když po měsíci přišel první výpis zapínání a vypínání systému od zabezpečovačky, zjistili jsme, že jen jedinkrát se jí podařilo přijít včas, většinou ale pozdní příchody se zpožděním 10 – 30 minut. Odchody o půl hodinu až hodinu dříve. Když přišla faktura za její mobil ve výši 3.800,- Kč (za měsíc 308 mms a pomalu stejně tolik textovek) a přitom mi z toho mobilu za měsíc volala jednou a manželce dvakrát, rozloučili jsme se s ní. Za tři měsíce mi 2x uvařila kafe, pak jsem si ho raději vařil sám.

Přišlo nové kolo inzerátů a nové uchazečky. Vybrali jsme jednu, takovou free dívčinu, docela šikovná zdála se. Nástup si řekla 21 hrubého a že chce profesně růst, platově po zkušební době na 24 a placené studium VŠ k tomu. Když jsem přišel do kanceláře, do 3 minut jsem měl na stole kafčo tak, jak ho mám rád, a minerálku. Na poštu odcházela hodinu před koncem pracovní doby, i když nebylo třeba nic poslat. Za dva měsíce jaksi zapomněla došlou poštu vyzvednout u přepážky. Příchody a odchody o něco lepší než předchůdkyně, ale včas to nebylo snad nikdy. Oběd v restauraci jí několikrát trval 2 hodiny, protože tam většinou měla rande s přítelem. Svodka telefonických vzkazů byla stylem „Volal nějakej pan Novák“... telefon, firma nikde. Zařazování dokladů a pošty do transparentně nadepsaných šanonů byl neřešitelný problém. Blížil se konec zkušební doby a my byli s ženou na vážkách. Těsně před Vánoci přišla s tím, že chce skončit, protože "na to nestačí". Pak přišla faktura za její mobil na 3.200,- Kč.

Je deset hodin večer a sedím v kanceláři. Nemáme sekretářku. Jediný zaměstnanec, který má na starosti support, odešel v 18:20 a pak se během deseti minut 3x vrátil, protože cosi zapomněl. Dnes nastoupil nový zaměstnanec, který bude mít na starosti Slovensko. Zdá se fajn. Pracovní dobu má do 18 hodin, když odchátel těsně před 19., ptal se mne, jestli něco nepotřebuju.

Je deset hodin večer a mám 4 hodiny po pracovní době. Internet si platím sám. Před půlhodinou jsem skončil práci a při myšlence, že musím podat nový inzerát, mne napadlo podělit se s vámi o zkušenost. O poznání, jak někteří lidé mají ryze socialistický přístup k práci, přestože socialismus jako dospělí nikdy nezažili.

Je deset hodin večer a nemám sekretářku. Pokud byste věděli o šikovném děvčeti či ženě, sem s ní. Pracoviště: Praha 2, malá, tichá a stabilní firma se dvěma zaměstanci a dvěma majiteli. Snad ten kmenový stav vydrží déle než další tři měsíce.

Hezký večer i zítřek.

Autor: Michal Malý

Zdroj: http://michalmaly.blog.idnes.cz/c/21398/Sekretarka.html