Lék na imunitu není

Chladné podzimní měsíce bývají ve znamení zvýšeného množství virových onemocnění, mezi nimi i chripky. Na jejich vzniku se podílí celá řada faktorů, mimo jiné i životní styl. Lidé by se neměli spoléhat na údajné zázračné účinky volně prodejných léků či vakcinací, ale nejdříve by se měli pokusit eliminovat rizikové faktory. O míře obranyschopnosti organismu rozhoduje i celkový fyziologický stav. Centrum alergologie a imunologie Nemocnice Na Homolce je jedním z předních českých pracovišť v tomto oboru.
Má k dispozici unikátní diagnostické možnosti, disponuje erudovanými lékaři, zapojuje se do vědecké a výzkumné činnosti a je také doškolovacím místem pro lékaře před atestací.

Začít u zdravé stravy

Nejdříve je třeba dosáhnout dobrého fyziologického stavu organismu, začít jíst lehkou stravu, nepřejídat se, dostatečně se pohybovat, ale také odpočívat, přestat kouřit, až pak je vhodné uvažovat o vakcinaci a podobně.
Imunita může být dočasně oslabena infekcí, především virovou, dále vyčerpáním nebo prochladnutim. Při něm se zpomaluje metabolismus a další děje v organismu, čímž se narušují přirozené obranné mechanismy. V chladném období jsou také lepší podmínky pro šíření viru a výskyt virových onemocnění dýchacích cest, a i proto bývají lidé v chladných rocních obdobích častěji nemocní.
Největší obavy vznikají každý rok z chřipkové epidemie.

Vyhýbat se MHD a hromadným akcím

Základním návodem na dosažení co nejpevnějšího zdraví je konzumace lehké stravy, dostatek pohybu na čerstvém vzduchu, otuzovani a take respekt k aktualnim klimatickym podminkam. "Nejvice preji sireni viru teploty kolem nuly," doplnuje MUDr. Cap. Lide by se proto v takovych dnech meli snazit co nejvice vyhybat moznostem nakazy. Dulezita je nejen volba spravneho obleceni, ale take zvazeni nutnosti cestovat hromadnymi dopravnimi prostredky ci navstev hromadnych akci v uzavrenych prostorech (kina, divadla).
Proti infekcím, na něž existuje očkování, lze navodit specifickou imunitu právě vakcinací.
Každoroční záležitostí bývá chřipková epidemie, která přichazí podle počasí v prosinci nebo až v lednu. Ze statistik vyplývá, že v brzké době můžeme očekávat pandemii (celosvětovou epidemii) chřipky. Poslední proběhla v roce 1968 a nyni se již dlouhá léta chřipka v tak masovém měřítku nevyskytla, dosud přitom měly pandemie třicetiletý cyklus. Vědci předpokládají, že se brzy pravděpodobnost opakování pandemie naplní.

Co se slabou imunitou

Lékař musí posoudit tvorbu protilátek a množství specifických bílých krvinek (jestliže je některých bílých krvinek málo, je možné zasáhnout lékem, který stimuluje buněčnou imunitu). Pokud se lékař laboratorním vyšetřením ničeho nedopátrá a člověk je přesto často nemocný, může zkusit léčbu bakteriální vakcínou . Tato vakcina ve formě tablet se užívá podle přesně stanoveného časového plánu.
Imunomodulancia se nasazují především na přelomu pozdního léta a podzimu. Od listopadu již totiž hrozí častější choroby z nachlazení a je žadoucí, aby imunita pacienta byla v tomto období nastimulována.
Preventivnímu účelu (posílení nespecifické imunity) do jisté míry může pomoci vakcinace proti chřipce. Toto očkování se ale nemá aplikovat u lidí postižených autoimunitními chorobami nebo u těch, u nichž by vakcína mohla vyvolat alergickou reakci. Očkování se nesmí dávat ani pacientům, kteří trpí významnou imunodeficiencí, při níž nejsou schopni vytvářet protilátky.
Důležité je si uvědomit, že imunitní systém nepůsobí vždy jen ve prospěch organismu. Může se stát, že mu i škodí. Účinné mechanismy imunitního aparátu se mohou z ne vždy jasných důvodů obrátit proti vlastnímu tělu a poškozujíi ho (autoimunita). Proto platí, že stimulace imunitního systému, ať už léky nebo vakcínami, nemusí být ve všech případech prospěšná.

Chřipka stručně

Chřipka je nejčastější lidské virové onemocnění, které každoročně postihne 10 procent světové populace a je příčinou úmrtí tisíců lidí na celém světě. Chřipkové viry sužují lidstvo od nepaměti a vždy vyvolávaly epidemie velkého rozsahu. Dosud největší pandemií byla tzv. "španělská chřipka", která si v roce 1918 vyžádala 15 až 20 miliónů obětí na celém světě. Pandemie se opakují v cyklu dvaceti až třiceti let. Menší epidemie chřipky jsou každoroční záležitostí. Pro chřipku je typické explozivní šíření. V krátké době týdne až dvou onemocní 10 až 40 procent populace v dané oblasti. Onemocnění chřipkou může být nebezpečné zejména pro malé děti (nemají ještě dotvořený imunitní systém) a starší lidi (mají sníženou obranyschopnost v důsledku stáří a řady chronických nemocí). Každý rok zemře podle statistik na chřipku 2000 lidí. Jednou z možností, jak onemocnění chřipky předcházet, je očkování. Očkování má asi 60 až 70 procentní úspěšnost a chrání pacienta jeden rok. Není však vhodné pro lidi s oslabeným organismem.