Již brzy budeme umět seřídit vlastní biologické hodiny
25. srpen 2010 - 1:14, admin
MANCHESTER (Korzo) - Výzkum na myších napovídá, že nově testované léky by mohly pomoci lidem vyrovnat se s různými problémy, od bipolární deprese až po únavu z cestování přes různá časová pásma.
Vědcům se podařilo ovlivnit činnost enzymu, který řídí rychlost biologických hodin. Společnost Pfitzer zatím lék testuje jen na myších, ale výsledky jsou podle agentury Reuters povzbudivé.
Nově vyvíjené léky by podle vědců mohly pomoci lidem, jejichž biologické hodiny jsou zmatené nebo přetížené.
Například osobám pracujícím na směny nebo obchodníkům a zaměstnancům leteckých společností, kteří často cestují přes řadu časových pásem. Možné je ale i užití u psychiatrických onemocnění, například deprese, a výzkum by mohl být relevantní i pro metabolické problémy jako je třeba obezita.
"Zjistili jsme, že jsme schopni kontrolovat činnost jedné z klíčových molekul, která se podílí na určování rychlosti biologických hodin. Tak se nám podařilo hodiny dokonce i znovu nařídit na jiný rytmus," říká Andrew Loudon z Manchester University, který výzkum financovaný Britskou radou pro lékařský výzkum a americkou farmaceutickou společností Pfitzer vedl.
Světlo, den a noc
"Znamená to, že u lidí s narušeným biologickým rytmem - a k tomu dochází poměrně často - by tyto léky mohly fungovat jako regulace. Jde pravděpodobně o první experimentální léky tohoto typu," tvrdí Loudon.
Většina živých organismů má vlastní biologické hodiny, které řídí řadu funkcí od spánku u savců až po kvetení u rostlin. Pro funkci tohoto rytmu jsou velmi důležité světlo a cyklus dne a noci. Jemnější seřizování ale kontroluje činnost několika enzymů. A Loudonovu týmu se podařilo aktivitu jednoho z nich ovlivnit.
Celá řada vědeckých studií našla spojitost mezi nepravidelnou pracovní dobou (například v důsledku nočních směn) a zvýšeným rizikem výskytu cukrovky, srdečních onemocnění a obezity. Narušení spánkového cyklu je také spojené s duševními poruchami, jako jsou deprese a maniodepresivní porucha.
"Pokud další studie u lidí potvrdí, co tento výzkum ukázal u myší, náš objev by mohl znamenat zcela nový přístup k léčbě duševních nemocí," dodal Michel Goedert, který se na výzkumu podílí.
