Poradna profesionálů: od nevidím do nevidím...

Nedávno jsem se zúčastnila finále soutěže TOPasistentka 2009, (jako porotkyně), kde na otázku redaktorky ČT ohledně pracovní doby odpověděly téměř všechny finalistky „od nevidím, do nevidím“. Dost mne ta svornost v odpovědi zarazila, protože je-li to skutečností i v reálném pracovním životě, pak je někde chyba.

Domnívám se, že specifičnost postavení asistentky nespočívá v tom, že je kdykoliv připravena zajišťovat servis šéfovi, ale právě i v tom, že ho dokáže zajistit ve své pracovní době tak, aby mohl šéf plnit své úkoly i v její nepřítomnosti. Samozřejmě tím spíše, že dnes existuje komunikační technika v podobě mobilů a e-mailů, kterou může asistentka i šéf využívat i mimo pracovní hodiny. Ovšem jen v naléhavých případech. Zároveň se nedomnívám, že by „nepřetržitá pracovní doba“ měla být samozřejmostí a určitě tomu tak není.

Je mnoho šéfů, kteří pod rouškou flexibility úkolují asistentku na pracovišti i po skončení pracovní doby, ale určitě je více těch, kteří si flexibilnost své asistentky vykládají tak, jak náleží. Hodně je to o vzájemné komunikaci a ohledu k potřebám toho druhého. Jsou-li oba články tohoto týmu schopny dalšího vývoje, pak určitě společně naleznou vhodné řešení i v této otázce. Spousta asistentek si totiž na tento neduh stěžuje, ale samy nečiní nic, čím by ho napravily, naopak, občas ho vydávají za svoji přednost...

Rosita Ciglerová

• Zpět