Cíl nejasný
Charakteristickým rysem projektů vývoje nových produktů či silně inovativních projektů je, že až samo řešení projektu ukazuje, co má být výstupem, jakými cestami tohoto výstupu dosáhneme, s kým tedy bude potřeba řešení realizovat, jak dlouho to bude trvat (kdy) a kolik to bude stát (za kolik).
Dokonce i cíl, který se zdá být vyjasněn v první fázi, se později, při prohlubování znalostí o problému, začne posunovat, a tak výrazně měnit všechny předpoklady dříve těžce vyrobených plánů.
Projekt se plánuje detailněji vždy na jednu etapu, která končí branou. Ta projekt uzavírá, není-li již naděje na dosažení úspěchu, anebo ho pustí do další etapy, když tato naděje ještě zůstává. Plán další etapy je vždy druhým klíčovým produktem ukončované etapy (prvním je rozpracovaný produkt).
Jak z nejasného cíle udělat cíl jasný?
Zaměřit pozornost o stupeň výš, tam definovat jasný cíl a na původním daném (výchozím) stupni směřovat k onomu vyššímu cíli. Tak se z (možná) jednoho projektu s nejasným cílem stane soustava projektů s jasným vyšším cílem, přičemž projekt s nejasným cílem jde cestou etapa-brána a je řízen projektem v soustavě, který se zabývávýhradně nalézáním cílů pro jednotlivé brány.
Takový projekt musí být v soustavě přítomen. Je to podobný princip, jako když doporučujeme, aby, než se začne s realizačním projektem, nejprve proběhl projekt analýzy potřeb (studie uskutečnitelnosti), ve kterém se věcné cíle, čas a peníze naplánují.
Zde jde o to, že takovou analýzu potřeb provádíme průběžně spolu s realizačním projektem a postupně vyjasňujeme cíl. Kdyby chybělo dvoustupňové řízení soustavy, octl by se projekt s nejasným cílem v chaosu.
