Ochrana osobních údajů zaměstnanců

Právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě je zakotveno v či. 10 listiny základních práv a svobod. Podrobně je pak konkretizováno v zákoně, který poskytuje ochranu všem osobním údajům fyzických osob bez rozdílu (tedy i informacím osobního charakteru o zaměstnancích) a upravuje práva a povinnosti subjektů, které tyto informace zpracovávají (zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů).
Během trvání pracovněprávního vztahu mohou být získávány a shromažďovány jen takové informace, které mají přímý příčinný vztah k pracovní činnosti zaměstnance. K jejich shromažďování musí dát zaměstnanec souhlas. Jakmile tento pracovněprávní vztah skončí, je zaměstnavatel povinen všechny záznamy osobních údajů zlikvidovat, neboť účel, pro který byly shromažďovány, pominul. Tato povinnost však neplatí absolutně; výjimky se týkají např. uchovávání osobních údajů pro účely statistické a vědecké a povinnosti určité dokumenty, mající charakter osobních údajů, archivovat

Mlčenlivost

Všichni zaměstnanci zaměstnavatele, kteří přicházejí do styku s vyhodnocováním informací, jsou vázáni mlčenlivosti. Tato povinnost trvá i po skončení jejich pracovního poměru. Osoba shromažďující údaje (zaměstnavatel) je povinna přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu třetích osob k těmto informacím.

Úřad na ochranu osobních údajů

V případě, že zaměstnanec (oprávněná osoba) zjisti, že došlo k porušení povinností ve vztahu k ochraně informací o jeho osobě, má právo obrátit se na Úřad na ochranu osobních údajů a požadovat:

• zdržení se dalšího protiprávního jednání, odstranění závad a poskytnuti omluvy nebo jiného zadostiučinění,
• provedení opravy,
• zablokování nebo likvidaci údajů,
• zaplacení peněžité náhrady, pokud by tímto porušením povinnosti byla vážně narušena jeho lidská důstojnost, čest, dobrá pověst nebo právo na ochranu jména.

Z hlediska zaměstnavatele (povinné osoby) je důležité, zda se mu podaří prokázat, že porušení povinnosti nebylo možno zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.

Nic o soukromí

Zaměstnavatel může používat a případně i jiným osobám sdělovat pouze ty osobní údaje zaměstnance, které se týkají výlučně jeho pracovních aktivit a nevypovídají o jeho soukromém životě. Bez souhlasu zaměstnance lze sdělit pouze jeho jméno, funkční zařazení a kontakt na jeho pracoviště (číslo telefonu, faxu, adresu elektronické pošty). Např. informace o výši mzdy (platu) konkrétního zaměstnance je už osobním údajem, který podléhá úpravě zákona o ochraně osobních údajů, a lze ji sdělovat (zveřejnit) pouze s jeho souhlasem.
Existenci souhlasu zaměstnance se zpracováním osobních údajů je zaměstnavatel povinen prokázat po celou dobu jejich zpracování.

Existenci souhlasu zaměstnance se zpracováním osobních údajů je zaměstnavatel povinen prokázat po celou dobu jejich zpracování.